Praha 13.5.2000, Bikerská mše

Klub SCRC byl pozván k účasti na Bikerské mši za naše mrtvé kamarády, kteří se již nevrátili ze svých cest prezidentem Harley Davidson Club Praha. Tuto mši organizuje HDCP spolu s Harley Owners Group a dovozcem motocyklů H-D. Mše se konala v kostele Sv. Cyrila a Metoděje na Karlínském náměstí v Praze.
Já jsem vyjížděl z rána, protože to mám do Prahy přece jen kus cesty. I přes ranní chladnější počasí byla cesta příjemná, protože bylo téměř jasno. U benzinky na dálnici za odbočkou na Humpolec jsem se potkal s klukama z Vysočiny, jak jsme byli domluveni přes diskuzi na fóru SCRC. S klukama přijel i jejich známý, Gugla z Brna, na svém Viragu s jawáckým přívěsným vozíkem. Kompletně všechno v chromu. Mně osobně se to moc nelíbí ale každý máme svoje záliby. Kluci ho poznali minulý rok na nějakém srazu a občas s nima vyrazí na cesty. S bohatou časovou rezervou jsme vyrazili k Praze. Naneštěstí po chvíli odešla elektrika na Radimově choppru Yamaha XV 1000SE. Když kluci zjistili, že se to na silnici opravit nedá, pomohl mu jeden z kámošů tlačit na nejbližší benzinku, kam jsme my vyrazili taky, abychom zjistili, jestli nepůjde motorku někam uskladnit. Na benzince napadlo Mirina (Virago 1100), že jeden z nich na crossce zajede Radim dotáhnout na laně, protože benzinka byla o jeden kopec dál, než si všichni mysleli. My ostatní jsme se šli nasvačit a někteří i naobědvat. Po příjezdu Radima se podařilo zajistit uzamykatelný "úkryt" pro Radimovu motorku a ten si, k nelibosti svého kamárada, vzal zpět svou druhou motorku - Yamaha FZR 1000. Milého nešťastníka, který skončil bez motorky na půli cesty ne vlastní vinou, jsem vzal jako spolujezdce. Teď už vím, že příště budu brát jen svoji ženu nebo děcka. Milý Franta měl dobře ke 190 cm a není to žádný drobek. Moc dobře se mi s ním nejelo.
Na benzince před Prahou jsme počkali na Toma Kocandu, který nás vesničany zavedl nejdříve na Václavák, kde čekali další členové SCRC a pak jsme všichni vyrazili ke kostelu. Před ním už stála řada Harleyů od nejstarších až po nejnovější včetně různých přestaveb. Přijezd trochu pokazil Gugla, který i přes svých více než 40 let nevymyslel nic jiného než soustavně střílet z výfuků. Tomáš ho musel zklidnit a pro jistotu se za něj omluvit i prezidentovi HDCP. Před kostelem byla postavena atrapa zdi pro nějaké filmování. Podél zdi stálo už plno motorkářů. Víc než 80 % byli Harykáři. Asi po hodince postávání se kostel otevřel a byli jsme vpuštěni dovnitř. Mši vykonával farář spolu se svým mexickým kolegou, který uměl trochu česky. Dost na to aby mu bylo rozumět. Téměř všichni z nás máme blízké kamarády nabo alespoň známé, které jsem ztatili na našich cestách a mohli jsme si na ně během mše v klidu zavzpomínat. Druhou půlku mše jsem už nevydržel a dvakrát mně spadla hlava "do dřímoty". Už toho na mě bylo trochu moc.
Po mši jeli Harykáři na Šalamounku, kde byl pro ně přichystán program. I když jsme byli pozvaní, raději jsme se vyrazili projet. Někteří kluci z Vysočiny jeli na sraz, někteří se vraceli na Vysočinu a někteří domů, tak jako já. Pražáci jeli s náma a chtěli si udělat kolečko do Kutné Hory a zpět. Nakonec s náma jeli až do Čáslavi, kde jsme na náměstí na chvíli spočli. Já jsem se konečně zbavil svého spolujezdce. Ne že by to byl špatný kluk, byl jen na mé sedlo spolujezdce poněkud přerostlý. Já jsem vyjel spolu s pardubickým čechoameričanem Zdeňkem Kaplanem na Wildstaru a jeho kámošem na nějakém choppru směrem na Pardubice. Bylo docela příjemné, že Zdeněk, který vedl naši minikolonu, dával vždycky znamení rukou, pokud následovaly díry na silnici nebo prudká zatáčka, kterou jsme díky zakrytému výhledu mohli spatřit až na poslední chvíli. Asi po půl hodině společné jízdy jsem se odpojil a pokračoval v jízdě dál směrem na Svitavy a Olomouc. Počasí bylo opravdu nádherné. Zdá se, že toto léto nám motorkářům bude přát sluníčka dost.