Počítal jsem s tím, že to bude cesta dlouhá. A taky že byla. Byla to zatím největší vzdálenost, kterou jsem ujel během 24 hodin. Byl to celkem solidní výkon :-))) vzhledem k tomu, že sedlám choppra, má maximální rychlost nikde nepřasáhla 130 km/h a byla spíše podstatně nižší, protože jsem o dálnici ani okem nezavadil.
Vyjel jsem kolem šesté hodiny ráno a o půlnoci jsem byl zase zpátky. Podle tachometru jsem nahrkal 935 km a to během 18 hodin včetně zástávek a obchodního jednání.
Nějak špatně jsem si propočítal cestu a tak jsem si ráno v klídku projel Slovensko. Přes Žilinu, Martin, Dolný Kubín a kolem Oravské přehrady jsem se dostal do Polska. Slovenská část cesty byla skutečně úžasná. Nádherné okolí, lesy, řeky a hory. Parádička.
Zato Polsko to byla placka, nikde nekončící rovina a silnice bez zatáček. Protože vím, že polské silnice nepatří k těm nejkvalitnějším, vybral jsem si trasu přes Nowy Sacz, Jaslo a Rzesow.
To byla po mé zajížďce na Slovensko druhá příčina podstatného zdržení, které jsem pak cestou zpět musel dohánět. Do Stalowe Woly jsem dorazil až odpoledne. Po hodinovém zdržení u našeho obchodního partnera jsem musel chvátat zpět. Ještě, že mně náš partner poradil "zkratku" na Krakow. Je to jakási okreska s naprosto minimálním provozem a rozhodně kratší než po mezinárodní, zaplněné a ne moc kvalitní silnici.Ještě jsem měl štěstí, že celou cestu bylo nádherně. Už za tmy jsem projížděl Krakowem, Bielsko-Bialou až na Chotěbuz. Ještě v Českém Těšíně mně zastihl déšť, takže jsem musel zastavit abych se navlékl do pláštěnky a přitom jsem zjistil, že jsem si špatně zavřel brašnu a přišel jsem o jednu letní rukavici. A tak abych si to dosyta užil, nejel jsem po hlavním tahu přes Příbor a Kopřivnici ale projel jsem si to přes Hukvaldy. Za tmy to sice není taková paráda jako přes den ale o půlnoci jsem si po zaparkování motorky mohl říct, že jsem si tento den dosytosti užil !!!