52. FIM Rally Krakow 16.-20.7.1997

Na FIM Rally do Krakowa jsem se dostal díky tomu, že jsem s Robertem Mečiarem zajištoval ubytování a program pro návštěvníky 15.FIM Meritum, která se v roce 1997 konala v Rožnově pod Radhoštěm. Přihlášky a nemalý vklad se totiž musí zaslat předem (do konce dubna).

Hned po skončení FIM Meritum jsme s Robertem Mečiarem vyrazili kolem poledne do polského Krakowa. To jsem ještě měl Intrudera 800. Počasí nám ze začátku přálo a v Českém Těšíně jsme potkali kluky od nás, jak zrovna obědvají. Přidali jsme se teda k nim. Za přechodem do Polska sice začalo pršet, takže jsme se navlíkli do olaček, ale po půl hodince vylezlo slunko a bylo hezky až do Krakowa.

Po příjezdu na místo jsme se museli zaregistrovat. Bylo vidět, že se sjíždějí motorkáři opravdu z celé Evropy. Já jsem měl pořadové číslo 1884 a odhadem tam mohlo být takových 2.500 lidí. Když jsme se vrátili na parkoviště tak jsme hned poznali, že je opravdu hezky a hlavně teplo. Pár lidem totiž popadaly motorky, protože se jim zabořily stojany do asfaltu. Organizátoři už pobíhali po parkovišti a rozdávali lidem dřevěné špalíčky. Po postavení stanů jsme se šli podívat po kempu, který ležel uprostřed vysokoškolského komplexu. Mohli jsme vidět snad všechny motorky a státy, na které si jen vzpomeneš. Lidé od Španělska až po Švédsko, motorky od skútrů až po nádherné přestavby Harleyů, od veteránů až po nejžhavější novinky. Co se organizátorům příliš nevyvedlo bylo čepování piva. Neskutečně dlouhé fronty a u výčepů kluci, kteří čepovali pivo snad poprvé v životě a s jedním si hráli snad 10 minut - neuvěřitelné. Večer jsme zašli na stadión na vystoupení několika kapel. Když nastoupili správní rockeři, roztančil na běžecké dráze účastníky samozřejmě zase Robert Mečiar. Byl jsem tak utahaný a vygumovaný ze stresu po organizaci FIM Meritum, že jsem kolem půlnoci asi na hodinku zalomil přímo na lavičce v hledišti. Vzbudil mě až Robert, když se vytančil a chtěl jít chrápat.

Na druhý den ráno se vyjíždělo po skupinkách podle států na krátkou předváděcí projížďku městem, které se říká Paráda národů. Po vyjížďce přijely jednotlivé státy před hlavní budovy, kde nás oficiálně uvítali představitelé Polské motocyklové federace a FIM. Samozřejmě, že si u České republiky založili na trapas, protože nám zahráli slovenskou hymnu. Celou dobu jsme troubili a nakonec se ukázalo, že z agentury dostali špatně označenou kazetu a naší hymnou nemají. Motorky jsme pak zavezli na parkoviště, kde zůstaly až do večera, aby bylo vidět, kolik lidí se vlastně sjelo. A bylo jich opravdu dost.

Protože nám měl přijet do firmy kamión ze zahraničí, musel jsem už kolem páté odpoledne vyrazit domů. Po chvilkovém bloudění Krakowem jsem po šesté konečně našel správnou výpadovku (poláci se směrovýma tabulema moc nezatěžují) a pádil domů. Ještě v polsku jsem narazil v protisměru na policejní hlídku, jak měří rychlost. Jeden z hlídkujících policajtů mě zastavil na krátký pokec, byl zvědavý na mašinu. Jsou to pěkné potvory, věděli, že jezdí dost motorkářů a polské roztahané vesnice vyloženě svádějí k překročení povolené rychlosti. Navíc kolikrát kromě tabule není ani poznat, že jde o vesnici, ale spíš to vypadá na pár rozlehlých statků. Za přechodem v Chotěbuzi na mě zuřivě mávaly a halekaly holky v minisukních (co tam asi dělaly ?). Jinak proběhla cesta celkem bez zajímavostí. U Frýdku-Místku už začalo poprchat, ale na olačky to ještě nebylo. V půl desáté večer jsem byl v garáži a těšil se do postele.

Jak mi potom Robert řekl, zbytek FIM Rally propršel a navíc kvůli vyhlášenému státnímu smutku po předchozích záplavách zrušili páteční večerní program. Stálo to za to, tolik motorek a různých lidí jsem ještě pohromadě neviděl. Tento rok jedu na FIM Rally do Francie a tak jsem zvědavý jaké to bude tentokrát. Předpovídá se rekordní účast a tak se už těším. O tom ale až v srpnu.

Jestli chceš fotky zvětšit klikni si a nebo si nas...